Half-Life 2: Episode One

Half-Life 2: Epizoda jedna...

... Dvě věže.

Bezprostředně po dopaření hry jsem sepsal své dojmy, čímž jsem mimoděk vytvořil první českou recenzi. Chcete-li se dozvědět, jak to dopadlo s Alyx a Gordonem po zničení Citadely, jak kvalitní práci odvedli chlápci z Valve Software a jaký je výsledek v porovnání s diskutovaným SiN Episodes, čtěte dále.




Hodnocení: 82%

Kombajni v kombajnu
Příběh pokračuje přesně tam, kde skončila původní hra. Dr. Breen zmizel, Gordon zničil Citadelu a nebýt skupiny Vortigauntů, on i Alyx by tam dočista zemřeli. Místo toho se ocitají kus od temné věže a mají jediný cíl – zdrhnout co nejdál. Bohužel se však musí vydat zpátky do Citadely a aspoň dočasně stabilizovat jádro, aby měli dost času na útěk a evakuaci co nejvíce civilistů. Paradoxně tak začínáte tam, kde jste v původní hře skončili, a končíte tam, kde jste začínali – ve vlaku.

Zoufalá Alyx vypadá vskutku jako opravdová.

Nudný začátek? To snad ne...
Narozdíl od diskutovaného SiN Episodes, jenž sklidil veskrze negativní ohlas, mě HL2 Episode One skutečně bavil. Musím však s lítostí konstatovat, že první třetina až polovina hry je stejně mdlá jako ve zmíněném SiNu. Pravá akce se rozjede až v polovině, kdy konečně dostanete do ruky pořádné kvéry a místo prolézání temných tunelů a podzemních garáží budete bojovat na povrchu, kde se to hemží zombíky, Kombajny i "Zombajny", neboli vojáky se čtyřnohou čepičkou na hlavě. Ačkoliv mě začátek spíše štval kvůli své obtížnosti a nezáživnosti, rozhodně byl nápaditý a originální. Schopnosti Gravity Gunu jsem docenil zejména ve chvílích, kdy se na mě hrnuli Antlioni a já jim musel zacpat díry nakupením vraků Trabantů, Moskvičů a polských Fiatů. Bohužel mě to omrzelo už napoprvé, jenže tvůrcům se tento trik natolik zalíbil, že ho zopakovali ještě asi pětkrát.

Dej pryč tu baterku vole, svítíš mi do očí!

Slečno Vancová? Pojďte k tabuli
Určitě se ptáte, co na to Alyx. Inu, tato mladá slečinka je jedním ze stěžejních prvků datadisku a bude vás doprovázet od začátku do konce. Autoři kladli veliký důraz na vaší spolupráci a udělali dobře. Na začátku, při procházení temných podzemí, kdy jste prakticky beze zbraně, musíte sladit vaší baterku a Alyxinu pistoli. Každou chvíli se objeví hláška "hej, Gordone, posviť mi na tamtoho zombíka ať ho můžu zstřelit", a ona ho skutečně zastřelí. Nelze však spoléhat na to, že za vás projde celou hrou – ačkoliv má nekonečno nábojů a velice přesnou mušku (umělá inteligence je na špičkové úrovni), může taky umřít, takže si musíte navzájem pomáhat. Alyx mě však nezaujala ani tak jako pomocná NPC, ale jako osobnost. Ano, čtete dobře, skutečně jsem jí považoval za živou osobu, a ne za hromadu jedniček a nul které člověku akorát překáží v cestě, jak tomu u doprovodných NPC obvykle bývá. Alyx trochu zestárla, má tvrdší rysy a působí mnohem dospělejším dojmem. Oproti původní hře má mnohem vyvinutější emotivní stránku: ve vyhrocených situacích se opravdu bojí, je vystresovaná, zoufalá, a tyto pocity se jí skutečně zračí v očích. Zkrátka působí naprosto přirozeně a v člověku to vyvolává emoce, až má nutkání jí obejmout a utěšovat jako by to byla reálná bytost. Zkrátka a dobře, Alyx je nejsilnější stránkou datadisku, jenž je, narozdíl od SiNu, zakončen grandiózním finále, které mě nechalo pořádně na drátkách a teď napjatě očekávám další díl.

Žebrat v tunelu plném zombíků se nevyplácí. Tenhle umřel na kolenou.

Source nezklamal
 Po grafické stránce se od původní hry moc nezměnilo. Stále stejně dokonalý fyzikální model, střízlivě a decentně využité pixel shadery, bezchybné animace a mimika postav, a jako bonus implementace HDR, ovšem ne tak křiklavého jako v Lost Coast. Stejně dokonalý jako grafika je i zvuk, o němž se netřeba moc rozepisovat: perfektní dabing, věrné zvuky střelby, výbuchů, bolestivých citoslovců i ambientního dokreslování atmosféry v podobě vzdálené bitvy, hučení větru v podzemí, apod. Všemu nasazuje korunu interaktivní hudba, kterou bych označil za ležérně akční a dynamickou, dodávající intezivním bitkám ten správný náboj. Co se týče herní doby, jde o oněch avizovaných několik hodin, v lepším případě okolo pěti.

Nevypadá ten Barney jak George Clooney?

Shrnutí
Shrnu-li všechny argumenty do jednoho pytlíku, zavážu a pořádně zatřepu, vyleze z toho vynikající datadisk na jednu z nejlepších her posledních let, v němž se epický příběh posouvá zase o kousek dál, užijete si v něm intenzivní souboje se známými nepřáteli a po celou dobu vás bude doprovázet sympatická Alyx, díky které slabší a frustrující začátek nepůsobí tak hrozně, jak by jinak působil. To všechno v excelentním grafickém a dokonale ozvučeném kabátku jménem Source Engine. Škoda jen, že hra nepřináší žádné vyložené inovace, z nichž bychom byli stejně na větvi jako předloni z Half-Life 2. Ale co, jde o datadisk a ne o třetí díl.
Ventil versus rituální zábava
Kdyby jako první epizodická hra na světě nevyšel SiN od Ritual Entertaiments ale Half-Life 2 datadisk od Valve, padlo by na tento druh distribuce úplně jiné světlo a chlapi v RE by se ještě lecčemu přiučili.