Vydatná večeře

Právě jsem se královsky nažral. Bartek i Ingrid si můj kulinářský výtvor taky pochvalovali. Spořádali jsme dohromady šest talířů a pořád je toho tolik, že mi to vydrží tak na dva dny. A co že jsem to ukuchtil dobrého? Těstoviny s kuřecím masem a omáčkou Bolognese. A nebylo to vůbec drahé, za 1Kg těstovin, půl kila kuřecích prsou, půl litru rajčatové omáčky a obligátní cibule, česneku a koření jsem dal celkem šest Liber. Na kolik by to tak vyšlo u nás?

A na zítra už je v lednici připraven půlkilový rump steak, v Saintsbury je zlevnili ze šesti na tři Libry. Už se těším, po grilovačce z minulého víkendu mi začínalo vyhládat.

Náhodné setkání krajanů

To se tak už třetí hodinu zašívám v parku na lavičce, když v tom mě ze šlofíčku probouzí hysterický psí štěkot. Okamžitě se ve mě probouzejí vražedné choutky vyvolané vzpomínkou na traumatický pobyt ve Vršovicích, se ségry hysterickou a stáleštěkající fenou Beny. Sedám si tedy, beru si pláštěnku protože to vypadá na vodu, a najednou slyším, jak kolemjdoucí muž povídá své malé dcerušce "to ale dneska fouká vítr, viď Amálko?". Ledabyle prohodím "no jo, to ale fouká už od rána", načež se pán překvapeně otočí, a v tu ránu jsme zakecaní až mě to málem stojí pozdní odchod z práce. Tomáš je z Olomouce a povyprávěl mi o Novém Zélandu, kde prý strávil se ženou osm měsíců, a prý je to tam skvělé. Ujistil mě, že na Zélandu skutečně nežije ta samá fauna co v Austrálii (obří skákaví pavouci, jedovatí hadi, klokani...), takže už vím že se tam jednoho dne budu moct bez obav vydat. Do Austrálie by mě totiž nedostalo ani národní družstvo nymfomanek pod záminkou neomezeného množství piva.

Vyfotografovaný vtip

To si tak tlačím barrow vedle vysoké hřbitovní zdi, když v tom uslyším z druhé strany podivné zvuky. Foťák nelenil a já mám perfektní dokumentaci k jednomu starému vtipu.

Sejdou se večer po šichtě chlapi v hospodě a jeden povídá: "teda já jsem úplně vyřízenej, to byste nevěřili jaká je to makačka mít pod sebou dvacet lidí". Ostatní se ptají, co dělá za práci a on že mistra na stavbě. Nato se ozve další chlap se slovy: "jestli ty seš vyřízenej kvůli dvaceti lidem, co mám pak říkat já? Víš jaká je dřina mít pod sebou pětset lidí?!". "A co děláš prosímtě? Manažera v nějaký obrovský korporaci nebo co?", ptají se ostatní. "Ne, sekám trávu na hřbitově".

Lékařský

V sanitce jede řidič, doktor, sestra a medik. Najednou se řidič chytí za krk, začne sebou hrozně škubat a chroptět. Sestra pohotově popadne lékárničku, praští řidiče přes hlavu a ten je rázem zase v pořádku. Medik jen zírá, ale nic neříká. Po chvíli stejné příznaky přepadnou doktora - drží se za krk, valí oči, animálně u toho chroptí a škube nohama. Sestra opět pohotově praští doktora lékárničkou a ten se vrátí do normálu. Medikovi to nedá a zeptá se: "prosímvás, co mělo tohle znamenat? Za tři roky jsem se naučil spoustu teorie, ale tyhle příznaky, a obzvlášť ten způsob léčby, jsem jaktěživ neviděl". Řidič v klidu odpoví: "ále, sestře se včera oběsil manžel tak si z ní s doktorem děláme prdel".

Prasknul mi půlitr

Bude to dobrých osm let, co jsem od jedné barmanky dostal Krušovický půlitr s uchem. Hrozně jsem si na něj zvyknul, pil jsem z něj všechno a vzal si ho sebou i do Anglie. A dneska ráno, když jsem zalíval čaj, tak rupnul (samozřejmě až když byl plný, abych měl co uklízet) a odloupnul se tak, že ho kus doslova uletěl. A já ho měl tak rád. Z čeho teď budu pít?! To si mám zas dělat kafe a čaje do hrnku, abych po dvou lokách mohl vařit další?

Životní dráha mopse

Jak příjemná může být návštěva banky

Když jsem si před půl rokem zřizoval v Anglii účet, bylo mi řečeno že mohu mít pouze Basic Account (tj. bez kreditky, jen výběry z bankomatu) a po šesti měsících si ho upgradovat. Inu, šest měsíců uplynulo a já se vypravil na nejbližší pobočku HSBC.