úterý 28. února 2006
Prokletá rýma - UPDATE
UPDATE: je večer a já zjišťuji, že při psaní tohoto příspěvku jsem byl očividně mimo (Panadol se mi ještě nedostal do krve). Zapomněl jsem totiž napsat tu nejpodstatnější věc, a sice že poslední dobou skoro nechodím do hospody, v čemž vidím hlavní příčinu častých nemocí. Posuďte sami - na silvestra jsem polonahý skákal do sněhu a vůbec nic mi pak nebylo.
Zaprášený nebo zaprasený?
Mega Byte, nebo Men in Black?
neděle 26. února 2006
Jak je to s českým ADSL
Na konci února 2005 jsem kvůli obrovské míře nespokojenosti změnil poskytovatele internetu. Mé poznatky o službě ADSL jsou více než peprné... Když si to dneska pročítám, musím se pousmát nad tím, jak jsem mohl tak neskutečně prožívat stažení prašivých pěti giga, ale tenkrát jsem se moc nesmál, bylo to fakt k uzoufání.
Dodatek na téma Jan Kraus: tenhle maník, resp. zábavné a velice humorné reklamy v nichž hraje, jsou na celé firmě Český Telekomunisti to jediné, co se mi líbí a dokáže pobavit. Kdyby aspoň nepropagovali takové šméčko jako ČTYŘIKRÁT RYCHLEJŠÍ!!! JEŽIŠMARJÁ, ZE 128kbit na ÚŽASNÝCH 512, to je vrchol technologie, kam se hrabe konkurence s 2mbitem za stejnou cenu!!! Prohledejte ho!
Sraz Trekkies, Sedm piv z devíti
Konec února 2005. Chlastali jsme s Karasem.
25.2.05
Odpoledne přijel Karasman, pokecali jsme, zašli na pivko a na Dva pořízky v bramboráku do mé oblíbené hospody na Praze 10, pak jsme chvilku blbli u kompu a šli zase na pivko. Zítra máme být ve 13:00 přítomni v hospodě, kde se koná sraz fanoušků Star Treku. Ne, že bych byl kdovíjak zapálený do tohoto žánru, ale na pivo rád zajdu.
26.2.05
Celý den jsem se věnoval konzumaci alkoholu.
27.2.05
Ještě k tomu včerejšímu trávení času v hospodě – skvěle jsem si pokecal o hrách: přestože to byl původně sraz trekkies, po společném obdivování vnad Sedmé z Devíti se řeč stočila na zcela jiná témata, kupříkladu na vnady sličné servírky (to byla fakt krásná holka, to vám povím, a nebylo to zdaleka jen o vnadách).
sobota 25. února 2006
Nemusím na vojnu, rajóny mám doma
24.2.05 – 20:06
Právě jsem usedl ke kompu. Dneska poprvé. Pařit asi nebudu. Abyste lépe pochopili proč, je potřeba uvést můj plán na dnešní den, který jsem poskládal včera před spaním.
1. Vstát a provést běžný zlidšťovací rituál (učesat se, opláchnout oteklý obličej, seškrábat ospalky atd.).
2. Kvůli očekávané návštěvě na zítřek je třeba uklidit, resp. umýt podlahu. To nemůže trvat víc jak hodinu, takže celý úklid i s rezervou řekněme dvě hodiny.
3. Pokračovat v psaní článku a tedy i pařit.
4. Oholit se a nechat se ostříhat (to jsem absolutně nestihl).
5. Jíst a pít.
Okolo 12:30 jsem vstal, usedl k počítači, zesílil hudbu a začal komunikovat po icq a tak podobně. Po chvíli jsem si uvědomil, že ICQ není součástí dnešního plánu. Hodil jsem se tedy do invisible a šel na to.
pátek 24. února 2006
Počítač v posteli je horší než deset pytlů cementu
A co na to moje záda? Z toho ležení na posteli s rukama nataženýma k myši a klávesnici se cítím, jako bych vynosil X palet pytlů cementu do desátého patra panelového domu s porouchaným výtahem. Jinými slovy, bolej mě záda jako svině! Hlavně kolem pravé lopatky. A taky za krkem. Už hledám sebemenší záminku abych od toho mohl vstát a trochu se protáhnout. Holt to není jako sedět na pohodlném sklopném křesle, s nohama na stole, klávesnicí na klíně a 17" LCD monitorem před sebou. Au moje záda, jdu si dát pivo.