Když se ohlédnu přes rameno, uzřím poslední rok v tomto století, kdy se do letopočtu psaly po dvojce dvě nuly jak na dveřích záchoda. Plánoval jsem sepsat krátké resumé s výčtem dobrých i špatných věcí, ale od toho druhého jsem nakonec musel upustit. Ono totiž není o čem psát, já jsem v roce 2009 zažil jen samé dobré věci!
úterý 12. ledna 2010
Mám Xbox 360
Je to neuvěřitelné ale je to tak, zavilý odpůrce Xboxu a spokojený majitel PS3 a nabušeného herního notebooku rozšířil svou sbírku o X360. Důvodem není vzplanutí vášně k této konzoli, ale výborná koupě. Na jednom fóru kam chodím jeden týpek nabídl X360, k tomu 21" Samsung monitor, dva gamepady a deset her, to všechno za pouhých 50 liber (asi 1500 korun)!!!
Důvod? Ultimátum. Takové to klasické od přítelkyně, úplně jak z filmu: buď půjde konzole, nebo půjdu já. No tak šla konzole... a pak že ženský nevládnou světu.
středa 6. ledna 2010
Co mě dostalo na Avatarovi? Lars Ulrich!
Současný trhák kin a komerční tahoun, vévodící reklamám na všechno od coca coly až po airways s křidélky, se mi líbil. Díky recenzím a názorům známých jsem věděl do čeho jdu a co od filmu čekat, proto jsem nebyl zklamán, ba naopak. Sladkovodní hollywoodský příběh byl přesně tak plytký a předvídatelný jak se povídá, zatímco efekty byly přesně tak ohromující, jak se o nich básní. Sice se mi celé tři hodiny sezení v kině chtělo brutálně na záchod, což docela kazilo požitek z filmu, ale s 3D brýlemi na nose (poprvé) jsem si to stejně užil. Musím uznat, že ten kdo vymýšlel grafiku se fakt vyznamenal. Ty barvy, tvary, zvířata, kytky, svítící stromy, levitující hory a všechno to ostatní, to bylo prostě úžasné. Tam bych chtěl mít chatu!
Ale stejně mě nejvíc dostalo vidět ex bubeníka z Metalliky hrát ve filmu.
úterý 5. ledna 2010
Úvaha o znovuhratelnosti konzolových her
V uplynulých deseti letech, v dobách mé dominace na PC, jsem drtil jednu smažbu za druhou a z disku to lítalo ještě rychleji, než bys řek heršvec. Od té doby co vlastním PS3 jsem naopak spoustu her po skončení závěrečných titulků obratem spustil znovu a dohrál i několikrát.
Čím to? Dovolte mi trochu si zavzpomínat a rozvést tak svou úvahu (ó ano, rozvádění úvah na blogu, to je moje).
pátek 1. ledna 2010
Mě je blbje. Asi nejsem jedinej co?
čtvrtek 31. prosince 2009
Dohrané hry za čtvrtý kvartál 2009
Mohlo být ještě o titul víc, to by mě ale při hraní Riddick Assault on the Dark Athena nesměl potkat ten ohavný technický problém. Bez sebemenších trablí a nic zlého netuše jsem se propařil až do dvou třetin, kde mi to při nahrávání nového levelu spadlo. Bohužel to spadlo i po restartu hry, a pak znova, a znova, a znova. Následovalo několik hodin googlování, přeinstalovávání, klení a různých jiných pokusů jak hru přimět aby fungovala, až jsem nakonec zjistil, že ta konkrétní mapa se prostě ne a ne spustit. Ty další sice šly, ale nemohu přece dohrát hru když přeskočím několik levelů (všechny na jedné mapě). V domnění že je poškozený přímo soubor té mapy jsem si nechal od kámoše poslat nový, jenže ouha, tím to nebylo. Dokonce celé iso, patch i medicína sedí na bajt přesně s funkčními verzemi, takže záhada zůstává nevyřešena. Řeším to objednáním PS3 verze, kde žádné technikálie neočekávám, ale budu to muset hrát celé od začátku a na gamepadu. Mám z toho radost? Modří už vědí... NE!!!
čtvrtek 3. prosince 2009
Film Postal
U Postala jsem znuděně nevzdychal a nečuměl na hodinky kroutíce očima a doufajíce ať už to skončí. Naopak, zíral jsem s ústy dokořán co pár vteřin si říkal "wtf???"... což přesně odpovídá mým dojmům ze hry. Film zůstal celkem věrný své předloze a opomineme-li některé vyložené nechutnosti a fekálnosti, najde se i několik skutečně zábavných pasáží. Konkrétně dialog teroristů v pilotní kabině, manželka hlavního hrdiny či Usama na přednášce o lepším jednání se zaměstnanci mě vskutku pobavila. Po zbytek filmu jsem pak zíral s ústy dokořán a nevěřícně vejral očima. Stejně jako při hraní hry. Rozhodně oceňuji, že si pan Boll v Postalu dokázal udělat srandu sám ze sebe.
Ačkoliv jsem uprostřed sledování Postala usnul a musel ho dokoukat druhý den, nemohl za to Uwe, nýbrž moje nefalšovaná únava. Naopak, Postal mě docela bavil. Ne že by šlo o kdovíjaké veledílo, ale zdá se, že Boll konečně našel svojí parketu. Pokud se konečně přestane brát vážně a bude se držet úchylných herních předloh, možná konečně natočí koukatelný film. Hlavně ať už nechá na pokoji Bloodrayne!
Mimochodem, jak si tak čtu recenze na pár jeho dalších filmů, asi to risknu a zkusím je.